Již více jak 10 let se věnuji metodě dry needling – suchá jehla a bolestivým problémům pohybového systému jak z oblasti neurologické tak ortopedické . Navzdory pokrokům v ostatních medicínských oborech , nedoznala diagnostika a léčba těchto potíží v běžné ambulantní a nemocniční praxi v posledních desetiletích výraznějších změn. Opominu-li vyšetřovací možnosti CT a MR, o kterých se zmíním později , probíhá diagnostické kolečko systémem praktik, ortoped, neurolog , revmatolog a nezřídka psychiatr nebo neurochirurg. Sem tam proloženo rehabilitací a několikrát dokola. Často je pak výsledkem jednotlivých návštěv konstatování, že potíže nejsou neurologické, ortopedické , revmatologické atd. a pacient odchází s dalším předpisem antirevmatik, myorelaxancií, gabapentinu nebo antidepresiv s žádankou k dalšímu specialistovi.
V rámci zmíněného kolečka obvykle proběhne nějaký ten rentgen a dnes již zmíněné CT nebo MR . Tady pak dochází k dalšímu kritickému bodu procesu . Myslím tím fakt, že u každého člověka staršího 30 let a to platí bez výjimky, nalézáme větší nebo menší množství degenerativních změn meziobratlových kloubů a plotének . Je prokázáno více studiemi , že u lidí bez jakýchkoliv potíží , nalézáme protruzi meziobratlové ploténky u 20% ve věkové skupině do 30 let . U lidí nad 70 let je to pak 75%. Naopak u řady pacientů s bolestmi nenacházíme na CT nebo MR odpovídající změny . Příčinou bolestí pak tedy u nich musí být něco jiného .CT a MR se tak stává i přes svůj nepochybný diagnostický přínos mnohdy danajským darem, který při nekritickém přijímaní popisů výše uvedených změn, vede k chybným interpretacím nálezů a jejich podílu na vzniku bolestí . Systém si tak zbytečně vytváří chronické a stigmatizované pacienty, kteří se kvůli své „ploténce“ bojí vykonávat běžné denní činnosti nebo sportovní aktivity, které jim dříve přinášely radost . Technika dry needling – suchá jehla je jednou  z mála metod, která umožňuje lékaři řešit přímo zdroj bolesti místo potlačování bolesté samé.

• Pacienta si vyslechnu . To je zdaleka nejdůležitější  část  návštěvy. On mi totiž nezřídka svou diagnózu mezi řádky sdělí sám
• Seznámím se s názorem jiných .  Proto mne zajímají lékařské zprávy , které s sebou přinesete.
• Používám ty nejlepší diagnostické prostředky, na které se dnes již zapomnělo: zrak, sluch a především hmat .
• Až potom mne zajímá CD se snímky CT nebo MR . Ne, popis mi rozhodně nestačí . Právě informace, které jsem od pacienta  získal, spolu s tím, co jsem na pacientovi našel  ukazují  případné  nálezy na CT a MR ve zcela jiných  souvislostech a mění jejich význam. 
• Paušálně nezakazuji  pacientům  to či ono pouze proto, že je to zkrátka při jejich potížích zvykem .  Razím zásadu, že tělo není blbec a samo si hlasitě  řekne, pokud mu nějaká aktivita vadí . 
• Používám systémovou techniku dry needling – suchá jehla, což si lze představit zjednodušeně jako celotělové ošetření navzájem souvisejících lokalit . 
• Jako rehabilitační lékař jsem zařadil do svého arzenálu před několika lety také diagnostický ultrazvuk  – sonografii.  Ultrazvukové zobrazení je neocenitelným pomocníkem při diagnostice  a také léčbě některých  poruch pohybového systému.

• Základem mých léčebných postupů je jehlové terapie , která je označována jako dry needling nebo metoda suché jehly. Spočívá  v zavádění tenkých , pružných jehliček o průměru do 0,4 mm do svalové tkáně, vazů, chrupavek a k okostici a k nervovým strukturám podle druhu terapie .  Metoda nemá nic společného s tradiční čínskou medicínou  ani tradiční akupunkturou .  Techniky suché jehly  jsou  postavené na znalostech  západní medicíny v oborech neurofyziologie, anatomie a neurologie . Nepracuji s body ani  žádnými energiemi , opominu-li energii elektrickou, kterou ve formě P.E.N.S proudů používám ke stimulaci jehel.
• V posledních letech využívám také čím dál více ultrazvukové zobrazení pohybového systému jak pro diagnostiku tak pro sonograficky naváděnou terapii